Foto: Martin Pokladník, fa: Tomáš Hora THC - letecké snímkování
Czech Amateur Radio Station
Obec má v současné době 120 obyvatel.
Od samého vzniku obec patřila pod hejtmanství a vrchnost v Teplé a je vzdálena vzdušnou čarou 6 km východně od Mariánských Lázní. Dva kilometry severně od obce je vrcholek Podhora (850 m/m) nejvyšší vrcholek Tepelské vrchoviny a QTH radioamatérské stanice OK1ONI. Od obce 2 km na severovýchod leží Podhorní nádrž, původně klášterní rybník, připomínaný již ve 13. století. Všechny okolní obce se uvádějí jako původní majetek Hroznaty, zakladatele tepelského kláštera (1193). Historicky velmi bohaté ovesnokladrubské okolí naznačuje, že také obec patří mezi časná osídlení.
Nejstarší zpráva o obci je z roku 1242, kdy již byla farním centrem. Původní název byl Habrové Kladruby. S přibývajícími německými osadníky v obci se měnil na Habakladrau. Ještě v letech 1854-1923 byl úřední název Habrové Kladruby, jak správně uváděl též František Palacký.
Obec, která již byla ve 13. století centrem rozlehlé farnosti s dřevěným kostelíkem sv. Vavřince, se dále rozvíjela a v 16. století byla městysem. Patřila mezi největší obce tepelského klášterního panství. Klášterní vrchnost udělila obci četná privilegia – tržní, soudní, právo svobodného dědění dvorců spojené s právem vedení gruntovních knih, právo vaření vlastního piva. Podle soudního práva měla obec vlastní šibenici. Podle A.Gnirse ještě v r.1741 stála tam kamenná kruhová stavba a sloup. Dodnes stojí při výjezdu z obce k šibenici marter, boží muka ve formě třímetrového sloupu. Marter je 400 let starý a zasloužil by si trvalou ochranu jako historická památka.
R.1611 vyhořela téměř celá obec vč. gotického kostela, fary a školy. Nový kostel postavil italský stavitel de Consej, který však zakrátko zchátral. V roce 1747 – 48 byl postaven dnešní barokní kostel, který svou špičatou věží je dominantu krajiny v širokém okolí.
Berní rula (1654) ukazuje na velikost obce: osívalo se na 350 hektarech, obec měla 53 potahů, 60 krav, 107 jalovic, 100 ovcí, 118 sviní. Jmény se uvádí 19 sedláků, 11 chalupníků a 12 rolníků bez vlastní půdy. Podle českých příjmení byli češi v oci obvykle řemeslníky.
Rozvoj obce v minulosti ohrožovaly různé pohromy. V roce 1611 a 1698 to byl požár, v roce 1633 vymřelo více než 100 osob na mor. V letech 1758-59 bylo v obci ubytované pruské vojsko.
Ve středu obce je pomník, postavený k 60. jubileu panování Františka Josefa I.
Nakonec se zmíním o nejstarší památce místa. Je jím dnes už u nás i za hranicemi známý ovesnokladrubský kamenokříž, ozdobně vytesaný kamenný monolit. Stojí při silnici do Mrázova. Středověké kříže tohoto typu se nacházejí po celé Evropě. Vznikaly nejčastěji v období 13. – 16. Století a převládá názor, že jde o kříže smírčí.
Zemědělský charakter obce trval od založení sídla až do současnosti. Samotný tvar obce, původní tvar okrouhlice i některé staré terénní názvy (Podhora nebo Plovec, skalnatý vršek ve směru k Milhostovu) ukazují, že Ovesné Kladruby jsou časným slovanským osídlením.
Po sametové revoluci r. 1989 vybudoval u obce pan Rudolf Kožíšek krásnou oboru s daňky a dalšími druhy cizokrajné zvěře.
Dále jsou kolem obce farmy se skotem. Avšak ty nepřispěly ke vzhledu obce - hospodářská stavení z doby komunistické éry Státních statků - ani k podstatnému zvýšení zaměstnanosti místních obyvatel.
I přes velkou snahu starosty obce pana Václava Vaňka, který zajistil po roce 1990 údržbu vzhledných věřejných prostransví obce a vytvořil v obci důstojný obecní úřad, se obec bohužel dosud nedočkala ani kanalizace ani rozvodu pitné vody.
Před rokem 1990 nebyly Ovesné Kladruby samostatnou obcí, ale patřily pod Národní výbor v Mariánských Lázních.
Thank You for Your visit these Web pages - 73 Josef